středa 26. října 2016

Recenze - Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)


Dívku ve vlaku zná asi každý. Kdo ji nečetl, ten ji aspoň viděl v kině. Valí se na nás ze všech stran, ve všech možných jazycích napříč celým světem, který je z ní naprosto paf.
Neodolala jsem a požádala jsem kamarádku, jestli bych si ji mohla půjčit, abych sama zjistila, proč jsou z ní všichni tolik na větvi. 


Ona dívka ve vlaku se jmenuje Rachel a spíš než dívkou bychom ji měli nazvat ženou - je jí přes třicet, je rozvedená, trpí depresemi a není schopná odpoutat se od minulosti. Stále je svým způsobem závislá na svém bývalém manželovi Tomovi, kterému dělá ze života peklo tím, že mu neustále telefonuje, píše maily a dokonce se čas od času zdržuje v blízkosti domu, kde spolu několik let žili, a kde Tom stále bydlí se svojí novou rodinou. Ale především je Rachel těžká alkoholička. Na to nesmíte zapomenout. Ale nebojte se, pokud by vám to někdy během čtení nedej bože vypadlo, tak věřte, že paní autorka na to rozhodně nezapomněla a pro jistotu to opakuje asi tak v každé druhé větě.



Rachel tedy pravidelně jezdí vlakem do Londýna do práce, která vlastně není prací. O tu totiž kvůli svému alkoholismu přišla už před několika měsíci. A protože je jí hloupé to svým blízkým přiznat, stále předstírá, že se nic nestalo, a že do té práce stále jezdí. Každý den, stále tím stejným vlakem ráno i odpoledne. Po cestě ráda sleduje okolí, domy stojící v blízkosti trati a především jejich obyvatele, kterým vymýšlí alternativní jména, životy a osudy. Čistě jen podle toho, jak na ni působí. Kdo z nás to nedělá? Koho během cesty hromadnou dopravou při pohledu do okolí nenapadlo, jak by se na tom místě žilo, jak se vede obyvatelům všech těch domů? Jak se jmenují, co dělají, jaké jsou jejich koníčky? A je jejich život takový, jaký si přáli mít? Ale Rachel to všechno dovede do naprosto absurdního stavu.

Všechny cesty jsou pro ni téměř stejné. Vlak s železnou pravidelností zastavuje blízko domu, který obývá mladý manželský pár - spokojený, milující se pár, který Rachel postupem času téměř považuje za přátele, přestože se s nimi nikdy nesetkala. Dokonce jim vymyslí i vlastní jména - Jess a Jason. Jenomže jednoho dne je všechno jinak. Něco je ze dne na den hrozivě špatně. Rachel z okna vlaku vidí v onom domě něco, co určitě vidět nechtěla a hlavně neměla. A když se o něco později dozví, že se Jess, která se ve skutečnosti jmenuje Megan, pohřešuje, odhodlá se jít se svým svědectvím na policii. V tom okamžiku na sebe strhává nežádoucí pozornost. Prakticky nikdo jí nevěří. Protože kdo by taky věřil zkrachovalé alkoholičce, která má sama dost velké problémy s vlastní pamětí a neumí si zorganizovat život? A protože se cítí nevyužitá a nepochopená, rozhodne se do vyšetřování sama vložit a pátrat na vlastní pěst. Čímž nejen sobě, ale taky všem okolo přidělává další nemalé a hlavně úplně zbytečné problémy.

Kromě Rachel sledujeme celý příběh pohledem dvou dalších žen. Jednou z nich je Anna, současná Tomova manželka. Anna i Rachel vypráví svůj příběh v současnosti, tak, jak se věci zrovna odehrávají. Tou poslední je Megan, která je onou pohřešovanou, a která nám svůj příběh vypráví z minulosti. Navíc jsou pohledy všech tří rozděleny chronologicky po jednotlivých dnech. Je to celkem příjemné členění, kniha díky tomu vypadá jako deník psaný třemi různými postavami, které na první pohled nemají mnoho společného.

I když, vlastně mají. Všechny tři jsou to neskutečné... Jsou prostě neskutečně nesympatické. Čtenář se může jen těžko s některou z nich ztotožnit. Mužští protagonisté si té sympatie taky moc nezaslouží - vlastně k tomu ani nedostanou moc prostoru. A když jim ten prostor autorka výjimečně poskytla, nikdy toho nevyužila. Místo propracovanějších postav nebo dialogů se zas a znova, pořád dokola jako na kolovrátku dozvídáme, jaká je ta Rachel chudinka, když je to taková alkoholička a nikdo jí nevěří, sama neví, co dělá, a svým chováním nefalšovaného stalkera akorát všechno komplikuje. Místy mi to nepřišlo ani jako thriller, ale spíš jako pohled do mysli ztroskotaného alkoholika.

Nicméně originalita se nápadu upřít nedá. Svědkem zločinu obvykle nebývá někdo, kdo všechno viděl poněkud zpovzdálí z okna projíždějícího vlaku - a v podstatě ani sám pořádně neví, co to vlastně viděl. Což se nakonec ukáže jako dost podstatná věc - co to ta Rachel vlastně viděla? Ono je to v podstatě jedno, protože je snad už od začátku jasné, "kdo to udělal".

Moje hodnocení:
Takže vážení, až budu mít náladu na sondu do mysli alkoholika, seženu si adekvátní odbornou literaturu. Jestli jste si mysleli, že si přečtete napínavou detektivku nebo nedejbože thriller, tady to nenajdete. Hlavním tématem knihy je jen alkoholismus a deprese Rachel, posedlost Anny bývalou ženou jejího muže a Megan, která je znuděná vlastním životem, takže se rozhodne dělat kraviny. Jenom díky posledním pár stránkám tomu dávám 3 hvězdy, jinak jsem celou dobu byla odhodlaná nedávat víc jak 2. A na filmu mě nikdo neuvidí ani omylem. Při cenách vstupenek do kina si raději zajdu na dobrou večeři, bude to určitě příjemněji strávený čas.
                                              3* / 5


Údaje o knize: 
Název: Dívka ve vlaku     
Originální název: The Girl on the train   
Autor: Paula Hawkins
Rok vydání: 2015, Ikar
Počet stran: 328
Hodnocení GR: 3,87/5


Oficiální anotace:
Kniha roku 2015. Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…

Více o knize se dočtete na stránkách ČBDB.cz, koupit si ji můžete například zde.

10 komentářů:

  1. Rozhodně si chci nejdřív přečíst knihu a až pak se podívat na film. Zatím se ale na ní nechystám. Povedená recenze, těším se další! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že se Ti recenze líbila, i když není zrovna pochvalná. Zase ale znám spoustu lidí, kteří jsou z té knihy nadšení. Doufám, že až se k ní dostaneš, tak se Ti bude líbit víc, než mně :-)

      Vymazat
  2. Páni, Tvoje recenze mě fakt nalákala :D Jsem zvědavá, jak kniha a následně i film (ne)zapůsobí na mě :o)
    Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! Jsem ráda, když i taková ne úplně pozitivní recenze dokáže nalákat ke čtení :-)

      Vymazat
  3. Pěkná recenze. Mánii kolem knihy a filmu jsem zatím nepodlehla, ale musím říct, že tvoje recenze u mě nějaký ten zájem přece jen probudila. Asi si to připíšu na "možná" seznam :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Těší mě, že Tě recenze aspoň trošku nalákala a líbila se Ti. Snad se bude líbit i kniha (pokud se k ní dostaneš :-) )

      Vymazat
  4. Super - z filmu jsem byla.podobne zpruzena, takze na knizku "prdim" :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak píšu na konci hodnocení - měla sis zajít na večeři :D

      Vymazat
  5. Pěkná recenze :-) Netrpělivě čekám, až ji dočte sestra, abych ji mohla sama zhodnotit, ale taky z ní není nijak zvlášť nadšená, tak jsem fakt zvědavá :-)
    A místo filmu to taky vidím spíš na tu večeři :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-) Určitě si ji přečti, člověk by si měl udělat názor sám. Snad se Ti Bude líbit (víc, než mně) :-)

      Vymazat