čtvrtek 20. října 2016

Zabijáci - Recenze, která neměla být zveřejněna


Všechno to začalo docela nevinně. Tak už to obvykle bývá.
Zhruba před deseti měsíci jsem dostala možnost získat recenzní výtisk dle vlastního výběru z nakladatelství Naše vojsko. Pravda, jejich produkce úplně nezapadá do mého okruhu zájmů, přestože si občas nějakou knihu z vojenského prostředí přečtu. Nedá se však říct, že bych takový žánr vyloženě vyhledávala. 

Nicméně jsem zjistila, že právě Naše vojsko vydává knihy Chrise Ryana. Jednu z nich možná znáte i vy - Pomsta totiž byla převedena i na televizní obrazovky v podobě celkem úspěšného seriálu Strike Back. A právě tuhle jsem už dřív četla. Skvělá, napínavá, nemám si na co stěžovat. Volba tedy byla jasná, vybrala jsem si v té době asi nejnovější knihu stejného autora, kterou byli Zabijáci. Kdybych tak tenkrát věděla, co se stane, je možné, že bych si o ni ani neřekla. Nebo naopak, řekla bych si o ni právě proto.

Balíček s knihou přišel poměrně rychle. Byl to můj teprve druhý recenzní výtisk, takže jsem byla jaksepatří natěšená a zároveň nervózní z toho, jestli to zvládnu. Jestli moje recenze bude opravdu plnohodnotná a něčemu platná. Kniha tedy přišla a já byla vyloženě okouzlena obálkou. Tak krásné barvy, no řekněte sami!

Pustila jsem se tedy do čtení, v domnění, že budu nadšená stejně jako u Pomsty. Jenomže následovalo obrovské zklamání. Kniha se mi četla hrozně špatně, místy jsem se do ní musela vyloženě nutit, a to opravdu nemám ráda. Chvílemi jsem dokonce uvažovala nad tím, že se omluvím jak ČBDB, díky které jsem knihu získala, tak nakladatelství, a recenzi nenapíšu.


Abyste ovšem rozuměli, on ten příběh za to nemohl. Ani autor za to nemohl. Chyba byla na české straně onoho textu - u překladatele a korektora (pokud nějaká taková profese Našemu vojsku vůbec něco říká, osobně jsem i po těch 10 měsících přesvědčená, že nikoli). A především leží vina na nakladatelství samotném. Za to, že dovolí, aby něco takového, takový paskvil a parodie na překlad spatřil světlo světa.

Naše vojsko Zabijáky zabilo. Zní vám to komicky? Mně ne. Bylo mi líto lidí, kteří za něco takového zaplatí svými těžce vydělanými penězi. Špatný překlad, množství gramatických, pravopisných a stylistických chyb, nejasnosti, nesrozumitelné pasáže, to všechno hrozně shodilo jinak opravdu napínavý příběh se sympatickým hrdinou, který by mohl být i poměrně slušně čtivý.

Nebyla jsem si jistá, jestli jsem jako "grammar nazi" přecitlivělá, nebo co, a tak jsem sepsala celkem dlouhý dotaz do FB skupiny Kolik třešní tolik višní aneb Podej. Mně. Ten. Blábol. Ing. Kozel. A kol., která se jen hemží překladateli.



Reakce byly vesměs stejné - takové chyby jsou hrozné a profesionální překladatel by se jich neměl dopustit. A vlastně tento můj dotaz spustil další akci. Pan Jiří Hron, jeden z členů skupiny, měl knihu vyhlídnutou už dřív a můj dotaz ho přiměl k tomu, že knihu, resp. překlad podrobil celkem pečlivé analýze. Pokud si ji chcete přečíst, najdete ji na serveru iliteratura.cz zde.

Nicméně ani já sem nelenila a vlastně ten stejný text, jen s mírnými úpravami a komentáři, jsem poslala i do nakladatelství a čekala na odpověď. Přišla mi vcelku milá odpověď, mimo jiné s informací, že moje postřehy byly předány k vyjádření přímo překladateli. Nastalo tedy další čekání. Co mi asi pan Petr Tůma odpoví? Čekala sem ledacos, ale to, co jsem nakonec přečetla, mě opravdu zvedlo ze židle.

Posuďte sami, reakci překladatele vkládám celou, bez jakýchkoli úprav:

Vážená paní,

děkuji Vám za recenzi knihy Zabijáci (jsem autorem překladu), za Vaše připomínky, a za své chyby se omlouvám.

Chtěl bych podotknout, že kniha Zabijáci, stejně jako jiná díla z dílny autora „Chris Ryan“, je fikce. A ve fikcích platí (resp. se u nich uvádí), že veškerá podobnost s osobami, situacemi a místy v reálném světě je čistě náhodná.

Pokud některá jména nepřekládám do češtiny a nechávám je tak, jak se píší mezinárodně, tak to není proto, že bych neznal jejich české ekvivalenty, ale proto, že pokud chce čtenář o uvedených místech vědět více, na internetu spíše uspěje při zadání jejich mezinárodního označení, než jejich české podoby.

Pokud jde o výraz Veselé Hannukah, tak mne nenapadlo, že na něm není něco v pořádku. Z Izraele jsem v době vánoc obdržel přání „Happy Hanukkah“, v českém prostředí jsem se dosud s jeho ekvivalentem nesetkal, tak se omlouvám, že jsem to nevěděl. 

Pokud jde o to, zda použít výraz Západní zeď nebo Zeď nářků, tak věc se má tak, že jako Zeď nářků se označuje část Západní zdi, využívaná k modlitbám (alespoň to jsem zjistil z informací ve Wikipedii). A jelikož z příběhu knihy vyplývá, že tu nejde jen o Zeď nářků, ale i o další části Západní zdi, tak jsem tam český ekvivalent nedal.

Pokud jde o knihy Chrise Ryana, je pravdou, že se při jejich překladu soustředím zejména na věrohodnost a reálnost líčené taktické situace, na zacházení se zbraněmi, na popisy toho, co se s člověkem stane, když jej zasáhne střela. Britský autor si příliš neláme hlavu s převody koloniálních jednotek na metrický systém, takže jeho vojáci občas vedou přesnou střelbu na neuvěřitelné vzdálenosti, vidí ve tmě a na dálku fantastické detaily, zásahy jejich střel vyvolávají odmrštění protivníka o několik metrů a na jeho hlavě vytvářejí v místě vstřelu děsivé krátery. Nic z toho v mých překladech nenajdete, protože jsou to nesmysly a já české čtenáře nepovažuji za tak nevzdělané, abych je mohl jen "dobře přeložit". Jsem si docela jistý, že kdybych tam tyhle hlouposti ponechal, že by to nebylo dobře.

Za Vaši recenzi děkuji.

S pozdravem
Petr Tůma



Pan Tůma tedy bezostyšně přiznává, že opravuje autora, pokud se mu něco nezdá. Místo toho, aby například vložil poznámku pod čarou nebo vysvětlivky na konec knihy a nepřesnosti uvedl na pravou míru, upravuje samotný text románu, aniž by o tom dal čtenáři vědět. Ani ho nenapadlo, že výraz Hanukkah (u kterého v překladu sám není schopen dodržet jednotný pravopis a píše si ho pokaždé, jak chce), není český, a že by si tedy mohl ověřit, jestli neexistuje jeho český ekvivalent. Stejně tak nechává nepřeložené i další výrazy a místní a zeměpisné názvy, protože proč? Nedůvěřuje českému čtenáři, že by si dokázal o těchto místech najít vícero informací v češtině? Předpokládá, že si všichni čtenáři budou chtít dohledávat informace v angličtině, protože přece všichni angličtinu perfektně ovládají, samozřejmě, tak to určitě bude. Všichni ovládají angličtinu, a proto tolik lidí čte české překlady. A taková Wikipedie nebo Google, ti taky umí přece jen anglicky a o Mogadišu by nám rozhodně, ale rozhodně nic nenašli.

Knihu jsem půjčila i svému tatínkovi, který je, jen tak mimochodem, bývalý voják a myslivec k tomu. O zbraních a "takových věcech" ví tedy dost. Zeptala jsem se ho potom, co si o knize myslí, co na ni říká. Pomyslela bych si, že uslyším stížnosti na reálnost událostí, něco o zbraních a tak. Ale víte, co mi odpověděl? Tohle: "No, bylo tam hrozně moc chyb a překlepů. A ta Západní zeď, nebyla to Zeď nářků?"

Tož tak, moji milí. Pan překladatel se tak moc soustředil na opravování autora, profesionálního vojáka, že jaksi zapomněl na jednu nepodstatnou věc. A sice na to, že román má být především čtivý.

Je hezké, že se mi pan Tůma omlouvá, ale nějak se nemůžu zbavit dojmu, že by se měl ve skutečnosti omluvit všem, kteří si za knihu zaplatili a museli jeho překlad číst. Já jsem z něj rozčilená ještě teď.

Tento článek samozřejmě není a ani neměl být typickou recenzí. Spíš jsem chtěla poukázat na to, co se taky může při recenzování knih stát. Pokud patříte mezi čtenáře, které výše zmíněné nedostatky nechávají chladnými a máte rádi příběhy z vojenského prostředí, tajné operace a odvážné hrdiny, myslím, že se vám budou Zabijáci líbit. Koneckonců - mně se líbili.

Údaje o knize: 
Název:                            Zabijáci - Vraždili pro vlast        
Originální název:            Killing for the Company
Autor:                            Chris Ryan

Rok vydání:                   2015, Naše vojsko
Počet stran:                   432
Hodnocení GR:             3,85/5

Více o knize se dočtete na stránkách ČBDB.cz, koupit si ji můžete například zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat